Archiv

Farmářské fórum 2014

Výsledky dotazování účastníků MSD Farmářského fóra

Z dotazníků vyplněných účastníky MSD Farmářského fóra je zřejmé, že byly v hojné míře zastoupeny farmy s kombinovanou produkcí (živočišnou i rostlinnou), přičemž z pohledu živočišné produkce se vyskytovala především hospodářství zaměřená na chov skotu.

produkce
zivocisna produkce

Se současným trendem produkce potravin a přímého prodeje finálnímu spotřebiteli má zkušenost skoro polovina farem, které se věnují zejména prodeji masa a mléka. Za zmínku stojí nulové zastoupení v sektoru produkce masných výrobků.

Při bližším pohledu na přímý prodej suroviny nebo produktu koncovému spotřebiteli zjišťujeme, že se jedná o relativně velmi malé objemy takto prodaného zboží, tzn. že stále plní funkci doplňkových příjmů farem. Sektor přímého prodeje spotřebiteli je však velmi zajímavý i pro farmy, které v dané oblasti zatím nemají zkušenosti.

prodej

Jakými aspekty je ovlivněno zdraví zvířat? Největší význam dotazovaní hosté MSD Farmářského fóra přikládali krmivu a ustájení. I přes tento fakt vidí většina účastníků vakcinaci společně s biosecurity jako nejlepší způsoby ochrany zdraví stáda. Rovněž z hlediska kvality produkovaných potravin byl kladen důraz především na zdraví zvířat a krmivo.

Nejčastějším způsobem tvorby a realizace zdravotního plánu farmy je spolupráce chovatele a veterináře. Nejpodstatnějším aspektem při volbě vakcíny nebo léku je kritérium kvality. Při výběru přípravku je rozhodnutí ovlivněno cenou, což je zajímavé vzhledem k faktu, že při kontrole využití nákladů na léky nebyla zmíněna kontrola ceny léků ani v jednom z obdržených dotazníků. Kontrola se nejčastěji provádí na základě zlepšení zdravotního stavu a zlepšení produkce.

Přednášky

Kvalitní a zdravé potraviny, aktuální pohled
Ministerstvo zemědělství, Jindřich Fialka

Trendy ve světovém zemědělství
Ameropa Group, Jan Kadaník

Přednášející

Jindřich Fialka

První vystupujícím bude Jindřich Fialka, ředitel odboru potravinářské výroby a legislativy Ministerstva zemědělství.

Mohl byste se krátce představit?

Jsem absolventem České zemědělské univerzity v Praze. Na Ministerstvu zemědělství působím 14 let. Nyní zde pracuji jako ředitel Odboru potravinářské výroby a legislativy. Od roku 2004 zastupuji Českou republiu v pracovních orgánech EU, zejména v oblasti potravinového práva, kvality potravin a zpracování zemědělských výrobků. Jako zástupce MZe působím v řadě odborných profesních institucí a organizací, mimo jiné jsem členem Rady kvality ČR – předsedou sekce pro kvalitu potravina zemědělských výrobků, předsedou hodnotitelské komise národní značky kvality KLASA.

Jan Kadaník

O porovnání svých zkušeností s řízením tuzemské a globální firmy i současných světových trendech v zemědělství se podělí CEO švýcarské společnosti Ameropa Group Jan Kadaník.

Mohl byste se v krátkosti představit?

Vystudoval jsem zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Do roku 2000 jsem spoluvlastnil obchodní společnost, která se zabývala mezinárodním obchodem s kovy. Poté jsem začal spolupracovat s koncernem Agrofert, největší skupinou v českém a slovenském zemědělství a potravinářství. V roce 2007 jsem jej opuštěl na pozici strategického ředitele. Nyní pracuji jako generální ředitel a člen představenstva švýcarské společnosti Ameropa. Ta je mezinárodním obchodníkem s obilím a hnojivy. Zaměstáváme téměř 5 000 lidí na pěti kontinentech, každý rok prodáme deset miliónů tun hnojiv a obilí.

Máte zkušenosti s řízením firmy v Česku i v globálním měřítku. Jaké jsou z vašeho pohledu hlavní změny ve světovém zemědělstv?

Světové zemědělství je pojem, který je obtížné definovat. Řekl bych spíše, že máme soubor lokálních a regionálních zemědělských systémů, mezi nimiž stojí obchod, který vyrovnává nerovnováhu mezi produkcí a spotřebou. Mezi hlavní současná témata bych zařadil stále rostoucí velikost a sílu mezinárodních obchodních firem v zemědělském sektoru, závislost zemědělské produkce na dotačních politikách v různých částech světa a na vývoji vyjednávání nových smluv o volném obchodu, zelený tlak na zemědělské praktiky ve vyspělém světě, který je v přímém rozporu s politickou potřebou stále rostoucího množství levných potravin, rostoucí finanční síla zemědělců v zemích jako je Brazílie, globálně zanedbané investice do logistiky a s velkým otazníkem nástup vlastního zemědělství v Africe.

U nás si často říkáme, že změny ve světě se Čech, Moravy a Slezska nedotknou. Proč by měl český farmář z podkrkonoší sledovat, co se děje ve světě? Opravdu ho to ovilivní?

Jako farmář z Podkrkonoší nebo odjinud z Čech bych se snažil dohlédnou minimálně do Bruselu, jak se vyvíjí společná zemědělská politika. Podmínky pro zemědělství u nás nejsou úplně fantastické a dotační politika je pro spoustu lidí v tomto sektoru klíčová. Snažil bych se také asi sledovat trendy jak se pracuje ve světě na farmách rúzných velikostí. Vzhledem k tomu, že krmení zvířat i ošetřování polí je dnes hi-tech disciplína, snažil bych se být zorientovaný.

Jiří Davídek

S kontrolou kvality a zdraví potravin v největší tuzemské zemědělské skupině Agrofert nás seznámí Jiří Davídek.

Mohl byste se kráce představit?

Pro skupinu Agrofert pracuji jako poradce pro zdraví zvířat. Vystudoval jsem verinu v Brně, v Krásné Hoře nad Vltavou mám verinární praxi, věnuji se poradenství v oblasti chovu skotu.

Radek Šubrt

Odpoledne v sobotu vystoupí šéfkuchař a majitel restaurací Radek Šubrt. Přínášíme s ním krátký rozhovor:

Radku, mohl byste se stručně představit?

Možná mě někteří z účastníků setkání znají z televizních soutěží Hostina za hubičku nebo MasterChef. Můj profesionální život je od mládí kuchyně. Po studiu v tuzemsku jsem odjel sbírat zkušenosti po Evropě i Americe. Nyní jsem šéfkuchařem a majitelem několika restaurací, zabývám se cateringem i organizací firemního stravování. Ale především mě baví se stále učit a spolupracovat s lidmi, kteří sdílejí moji vášeň pro poctivou a kvalitní kuchyni.

Jaký vidíte hlavní problém v cestě lokálních potravin do tuzemských hospod a restaurací?

Každý lokální producent má výhodu, že za jeho výrobky stojí konkrétní sdělitelný příběh. Současně zákazníky čím dál tím více zajímá původ produktů, ze kterých vaříme. Takže lokální produkty s příběhem mají šanci. Jako hlavní problémy vidím -vedle ceny – dodržení stále stejné kvality i při větších odběrech. Čeká nás ještě cesta k ladění vzájemně výhodné spolupráce.

Co je pro vás jako majitele restaurací nejdůležitější pří výběru dodavatele?

S trochou nadsázky mohu říct, že dodavatel je můj nepřiznaný skladník, který musí sehnat vše, co potřebuji. Asi neřeknu nic nového, když zdůrazním spolehlivost a loajalitu jako vlastnosti, které u dodavatele oceňuji.

Miroslav Vocílka

V rámci večerního programu vám Miroslav Vocílka představí vybraná vína rodinného vinařství Jiří Šilinek z Pálavy. 

Mirku, mohl byste se krátce představit?

Víno a vinné destiláty je můj velký koníček od začátku 90. Let. Jsem řádným členem Asociace Sommeliérů Česká Republika, V roce 2007 jsem navštěvoval sommelierský kurs pro mezinárodní vína a v roce 2008 složil zkoušky a získal titul CERTIFIKOVANÝ SOMMELIER.

V roce 2012 mi podařilo složit zkošku Experta pro senzorickou analýzu vín dle ISO 8586-2. Před šesti lety se z koníčka stala má hlavní profese.

Co si představíte, když se řekne dobré víno?

Já mám rád mnoho vín, a hodně jich je dobrých. Víno si většinou vybírám dle příslušného jídla a pak již načatou láhev dopijeme. Někdy se rozhoduji i podle nálady. Raději piji vína od vinaře, kterého znám osobně, či alespoň mám vice informací o podniku a místě, kde se vino rodilo. Asi bych mohl říci, že  dobré vino je takové, ke kterému se chci opět vrátit.

Podle čeho se mám jako zákazník orientovat v obrovské záplavě nabídek vín? Kde je onen pověstný pevný bod?

To je velmi těžké. Ale přeci jenom jedna rada – ideální je chodit na degustace. Tam během hodiny ochutnáte cca 10 vín a uděláte si obrázek, co vám chutná a co si máte nakoupit pro domácí spotřebu. Já pořádám cca 40 degustací ročně a sám jdu ještě na dalších minimálně 60. Počet vín, která během roku ochutnám je tak určitě v tisících.

Fotogalerie

Předchozí ročníky farmářského fóra