Historie farmy:

Díky novému vlastníkovi, panu Petersíkovi, se bývalé jednotné zemědělské družstvo ve středočeské vesničce Pojedy na Nymbursku postupně proměňovalo na farmu vyššího evropského standardu. Zemědělské hospodaření, jaké bývalo typické pro Polabí, nahradila zemědělská výroba s úzkou specializací na chov francouzského masného skotu. Zemědělské objekty typické socialistické architektury šedesátých let, postavené na panském dvoře z počátku 14. století, byly zrekonstruovány v osobitém stylu s využitím historicky tradičních materiálů – dřeva, pískovcových kvádrů a cihel.

Farma se zaměřuje na intenzivní výkrm vysoce kvalitní masné produkce pro trh EU, který se realizuje ve vlastních odchovnách v Pojedech, Podlužanech, Rožďalovicích a Hasině. Jmenovitě se jedná o produkční chovy plemen Limousine, Gasconne, Aubrac, Parthenaise a dále také experimentální chov v Čechách dosud nezastoupených plemen Rouge des Pres, Brune z Andorry, Vosgiene a Bazadaise. Farma Pojedy v současnosti usiluje o známku Label Rouge, jaká se na západoevropském trhu uděluje producentům potravin vysoké jakosti.

Na otázky ochotně odpovídá pan Petersík, majitel Farmy Pojedy

Jaké byly Vaše výchozí podmínky, když jste rozbíhali své podnikání?

p. Petersík: Nejsem původem z oboru – když jsem před 12 lety začínal, zařídil jsem nejprve chov koní. Poté jsem zjistil, že pro udržení okolí našich nemovitostí je potřeba pořídit více kusů hospodářských zvířat a nesoustřeďovat se pouze na koně, a tak jsme zkusili ovce. Nakonec se pro nás stal stěžejním skot, což jsem původně vůbec nepředpokládal. Co se týče výchozích podmínek, měli jsme 3 hektary neudržovaného pozemku a rozpadlé nemovitosti. Ty jsme postupně renovovali a později i nakupovali další.

Co bylo impulzem, motivem, k tomu, že jste se rozhodli chovat dobytek na prodej?

p. Petersík: Díky chovu koní jsem zjistil, že abyste se někam vyvíjel, musel byste se koním věnovat na úrovni sportovní činnosti. Proto jsem přešel na chov skotu, kde můžete neustále vymýšlet nové projekty. První plemena jsem vytipoval ve Francii, což je má srdeční záležitost, a dovezl je do České republiky.

Jaké překážky jste museli překonávat, když jste se pustili do chovu tohoto unikátního dobytka?

p. Petersík: První překážkou jsou Češi jako takoví, protože skot budí větší závist a nelibost než koně, převážně u obyvatel z vesnice. Místní obyvatele – coby překážku -překonají už jen české úřady, především nekompetentní osoby z Ministerstva životního prostředí.

Jakou konkurenční výhodu Vám přináší Váš chov?

p. Petersík: V podstatě se dá říci, že je to pohodové podnikání, protože nepociťujete konkurenci. Některá plemena jsou v Čechách úplně unikátní a i ta ostatní se těší velikému zájmu, jak v ČR, tak mimo ni. Na rozdíl od stavebnictví, kde jsem působil dříve, se zde nedá hovořit o konkurenčním boji. Vy nenabízíte, ale trh si vyhledává Vás.

Co bylo největším ponaučením či nejcennější zkušeností, jakou jste si z podnikání odnesli?

p. Petersík: Že pokud chce člověk vyčnívat z řady, tak to nemá dělat v České republice. Až na úřady a závist lidí však jde o pohodový obor, to je nejcennější zkušenost. Ponaučení je takové, že jsem se měl chovu skotu věnovat už dříve.

Kdo jsou Vaši koncoví zákazníci a jak jim distribuujete produkty?

p. Petersík: Koncoví zákazníci většinou pocházejí z ciziny – výkrmový dobytek prodáváme do Bejrútu, Holandska a Belgie, plemenný materiál do Estonska, Bosny, Slovenska. Na český trh dodáváme pouze plemenné býky, přičemž zákazníci sahají od drobných zemědělců až po Agrofert.

Jaké jsou Vaše podnikatelské vize do budoucna?

p. Petersík: Rozšiřujeme počet farem, zvyšujeme počty chovaného skotu na 2000 kusů a zvětšujeme rozlohu obhospodařované půdy na 2000 hektarů. Za nejlepší budoucí vizi pokládám zmizet z Ruska, kde momentálně podnikáme ve spojitosti s dovozem dobytka z Čech a Francie.

Jaký je Váš názor na dotace z Ministerstva zemědělství a Evropské Unie? Máte dostatek informací ohledně možností získání dotací, nebo Vám přijde systém nepřehledný?

p. Petersík: Dotace jsou extrémním rozmazlením všech zemědělců a považuju je za naprosto nadbytečnou záležitost. Z mého pohledu dotace víc slouží k zaměstnání nezaměstnatelných lidí na Ministerstvu zemědělství, rozhodně nepřispívají ani k rovným podmínkám na trhu, ani k rozvoji podnikání. Vše v zemědělství se odehrává na základě dotací, budují se nesmysly, podnikání ztrácí podnikatelský smysl a díky těm dotacím se uživí úplně každý, kdo by v podnikatelském prostředí neměl existovat.

Možnost získat dotace je dvojí. Plošné dotace dostane každý a účelové dotace se dají nejlépe získat přes různé agentury, které odsávají dost podstanou část z celé dotační částky. V podstatě systém slouží spíše těmto agenturám než těm samostatným zemědělcům.

Zdraví zvířat:

Jak si hlídáte zdraví zvířat?

p. Petersík: Každé zvíře nám během listopadového ustájení projde rukama, je odčerveno a kompletně vyšetřeno, včetně úpravy paznehtů. Výživa je pod kontrolou ve stáji, zvířata jsou denně na očích, denně kontrolována a v podstatě až do jara probíhá několikanásobný dennodenní monitoring. V okamžiku vypuštění na pastviny jsou zvířata kontrolována v terénu, což osobně spíš považuju za příjemnou povinnost, relax.

Soustředíte se u zdraví zvířat hlavně na prevenci, nebo na léčení zvířat až poté, co onemocní?

p. Petersík: K léčení u nás v podstatě dochází minimálně. Veškeré podmínky, které vytváříme pro zvířata, se snažíme dělat především s ohledem na pohodu zvířat a pohodu naši, nikoli se zřetelem na finanční stránku věci. Vidět zvířata, která jsou zdravá a v čistém prostředí, je psychicky příjemná záležitost. V letošním roce jsme měli 8 úhynů telat ze 400 porodů.

Proč jste se rozhodli investovat do prevence? Spolupracujete při rozhodování o těchto otázkách přímo s veterinářem?

p. Petersík: Cena, za kterou následně prodáváme naše zvířata, je mnohonásobně vyšší než výdaje na preventivní opatření, jaká provádíme. Z hlediska byznysu je mnohem lepší utratit peníze v prevenci, než ty peníze vůbec nezískat.

Již nějakou dobu investujete do prevence u svých zvířat. Jste schopni zhodnotit, že to bylo dobré rozhodnutí, nebo nebylo? Jakými ukazateli se řídíte?

p. Petersík: Jednoznačně dobré rozhodnutí. Považujeme prevenci za jednu z nejpodstatnějších částí chovu a myslím si, že by to takto mělo být vždycky. Vše by se mělo řešit preventivně, ne až když nastanou důsledky.

Plánujete do budoucna zvýšit, nebo snížit výdaje na prevenci?

p. Petersík: My v podstatě do preventivních opatření u zvířat investujeme maximum a tyto výdaje budeme zvyšovat společně s navyšováním počtu zvířat. Aktuálně dost investujeme do usnadnění manipulace se zvířaty  – do vozového parku pro převoz zvířat. V podstatě už nemusíme řešit přestavbu ustájení a zajištění veterinární péče, protože v tomto směru využíváme veškeré dostupné možnosti.

Marketing:

Kladete na marketing Vaší farmy velký důraz?

p. Petersík: Určitě marketing nezanedbáváme, nicméně, v naší situaci není potřeba vnímat marketing jako jednu z priorit.

Můžete vyjmenovat všechny marketingové aktivity, kterým se věnujete? (webové stránky, reklama, inzeráty, billboardy…)

p. Petersík: Rozpracovány máme nové webové stránky, snažíme se je připravit v co nejmodernější formě. Hodně investujeme do výstav, kam většinou vozíme několik desítek zvířat tak, aby byla zastoupena všechna plemena, co chováme. Pravidelně investujeme do materiálů Českého svazu chovatelů masného skotu a nyní naše prostředky navíc putují i do výroby velké knihy o chovu masného skotu.

Myslíte si, že marketing pomáhá k většímu zisku Vaší farmy a k lepšímu ukotvení do povědomí zákazníků?

p. Petersík: Myslím si, že v Čechách není v tomto oboru marketing až tak nutný, ale určitě nám pomáhá ve zvyšování mezinárodního povědomí o naší farmě.

Plánujete do budoucna další marketingové aktivity?

p. Petersík: Určitou nadstavbou je marketing ve smyslu zahraničních výstav. Pařížskou výstavu jsme vyhráli, což považuji za nejlepší marketing, a ten budeme dále rozvíjet.

Zajišťujete si veškeré marketingové aktivity sami, nebo využíváte externích dodavatelů?

p. Petersík: Využíváme profesionální agentury.

Eventy:

V roce 2010 se na Vaší farmě konal Den francouzského skotu, kterého se účastnilo bezmála 1500 návštěvníků. Jak jste tuto akci zajišťovali po organizační stránce?

p. Petersík: Den francouzského skotu realizujeme od té doby každý rok, vždy ve stejném termínu, tedy předposlední sobotu v září. Tento den pořádáme ve spolupráci s místní akční skupinou Svatojirský les. Pojímáme ho spíše jako den venkova a počty návštěvníků stoupají.

Jakým způsobem zabezpečujete, aby akce měla dostatečnou návštěvnost a publicitu v médiích?

p. Petersík: Rádio, noviny, restaurace. Dnes už novináři oslovují nás a jde o místní tradici.